Jiří ŠmoldasProč jsem se rozhodl vyjet?Když jsem se dozvěděl o možnosti vyjet přes AIESEC na stáž, byl jsem zrovna v závěrečném ročníku svého bakalářského studia. Řekl jsem si, že pracovní stáž po dokončení studia by byla jistě přínosná, navíc v zahraničí. Nabídka mě zaujala natolik, že jsem jí nakonec i využil. Pracoval jsem ve firmě B.T. Innovation GmbH, která se specializuje na vývoj a výrobu pomůcek a přípravků pro stavebnictví a strojírenství. Dostal jsem za úkol provést marketingový průzkum v České republice a na Slovensku. Líbilo se mi, že jsem měl při plnění tohoto úkolu prakticky volnou ruku a zodpovědnost za splnění úkolu ležela jen na mně. Co bylo nejlepší na zemi, kterou jsem navštívil?Německo je sousední země, takže jsem se po sociálně-kulturní stránce nacházel ve známém prostředí a nepotýkal se s žádným výraznějším kulturním šokem. Je to však zároveň země poměrně multikulturní a tolerantní, takže tam vedle sebe žijí lidé různých národností a kultur, se kterými se člověk může setkávat. Vzhledem k nevelké vzdálenosti jsem se mohl v průběhu své stáže zastavit na skok i doma. Na co nikdy nezapomenu?Na lidi, se kterými jsem se tam potkal. Taky na to, že mi byla dána důvěra, abych v ČR vystupoval jako zástupce německé firmy, u které jsem na stáži působil. Jací jsou obyvatelé Německa?Němci jsou poměrně přátelští a tolerantní lidé, v průběhu stáže jsem se s mnohými z nich seznámil a nesetkal jsem se s žádnými problémy. Musím však přiznat, že jsou na můj vkus trochu odtažití, zvláště v severní části Německa, kde jsem byl. Kde jsem bydlel a s kým?Bydlel jsem v podnájmu, kde jsem měl pro sebe celý jeden pokoj. V bytě se mnou bydlel jeho majitel. Jak probíhal můj běžný den?Při plnění hlavních úkolů jsem měl prakticky zcela volnou ruku, takže jsem si jednotlivé pracovní dny mohl zorganizovat dle potřeby. Do náplně mých pracovních dní patřilo např. vyhledávání českých a slovenských firem z oboru stavebnictví a strojírenství, komunikace s těmito firmami, tvorba českých mutací propagačních materiálů, zadávání inzerátů do odborných periodik atd. Dvakrát jsem také vyrazil do ČR na služební cestu. Běžná pracovní doba byla od 8 do 17 hodin, v pátek od 7 do 16. Co jsem dělal po práci?Možností bylo několik, například se dalo někam vyrazit s lidmi z AIESEC, dalšími praktikanty ve městě, kolegy z práce nebo známými. Často jsem byl zván na akce organizované místní pobočkou AIESEC. O víkendech se dalo cestovat. Kde jsem si našel kámoše?Moji kamarádi byli samozřejmě hlavně členové AIESEC a ostatní praktikanti ve městě, ale seznámil jsem se i s dalšími lidmi, včetně několika Čechů i cizinců studujících na místní univerzitě v rámci programu Erasmus. Jak jsem se domluvil s místními?V práci a s lidmi z AIESEC jsem se v zásadě bez problému domluvil anglicky. U mladších lidí nebyla angličtina problém ani jinde, u starších lidí jsem ale musel v paměti lovit zbytky své středoškolské němčiny. Jaké je místní jídlo?Německá kuchyně je dosti podobná té naší. Jirka je nyní na další praxi AIESEC, tentokrát jel učit angličtinu do Kolumbie :) Jeho blog najdeš zde: http://jirismoldas.wordpress.com/ |