Lenka Bilková

Proč jsem se rozhodla vyjet?

Baví mě poznávat jiné země, kultury, objevovat. Mým dlouhodobým snem bylo vydat se do některé ze zemí Latinské Ameriky. Rozhodla jsem se pracovat na projektu se sociálním zaměřením nejen kvůli mému studiu, ale i kvůli tomu, abych lépe poznala zvyky v dané zemi.

Co bylo na Kolumbii nejlepší nebo naopak nejhorší?

Krásných věcí bylo hodně: milí lidé, úsměvy, nádherná příroda, hudba, tanec. Nejhorší jsou asi předsudky, se kterými se člověk musí potkat, když se vydá do země, jakou je Kolumbie. Fakt jsem se cítila hodně provinile vůči mé rodině, která se samozřejmě moc obávala. Neříkám, že Kolumbie není nebezpečná. Podle mě záleží hodně na konkrétním místě pobytu. Já jsem byla vybraná na projekt přímo v Bogotě, takže jsem byla poněkud omezená, co se týče možnosti volně se pohybovat po městě. Člověk prostě musí vědět, kde a v jakou dobu se může pohybovat.

Co byl pro mě největší šok?

Právě to, že jsem se nemohla pohybovat po městě, jak se mi zachtělo, vzhledem k tomu, že jsem zvyklá na poměrně bezpečnou zemi, jakou Česka republika v porovnání s Latinskou Amerikou určitě je. Na druhou stranu je to zajímavá zkušenost, která člověka obohatí.

Jaká byla náplň práce?

Asistence při sběru dat o chudé populaci žijící v Kolumbii. Jedná se o projekt kolumbijské vlády, která se snaží pomoci nejchudším rodinám v Kolumbii, a to prostřednictvím asistence, zlepšení životních podmínek- vzdělaní, povolání, zdraví, informovanost apod.

Na co nikdy nezapomenu?

Na přátelství vzniklé během mé práce a mého pobytu, jak mezi lidmi z AIESEC, tak mezi kolegy a přáteli, které jsem potkala během cestování.

Jací jsou Kolumbijci?

To záleží na oblasti. Já jsem byla v hlavním městě, kde jsou obyvatelé odlišní od lidí, co bydlí například na pobřeží. Obecně bych ale řekla, že jsou milí, nápomocní a více otevření.

Kde jsem bydlela?

Bydlela jsem v pronajatém bytě s kamarády z Polska, Chile a Panamy, co pracovali se mnou na stejném projektu.

Jaké je místní jídlo?